Žijeme tak samozřejmě, až s určitým pocitem nesmrtelnosti. Myslíme si, že času máme dost a zároveň stále fňukáme, že nestíháme a bojujeme častokrát o minuty. Je dobré si ale připomenout jediné dané pravidlo života, a to, že se každou vteřinu svého života přibližujeme k smrti. Možná bychom se chovali jinak a žili odlišné životy, kdybychom datum vlastního konce znali. Kolik času strávíme v konfliktech, nespokojenosti, stresu a přesvědčováním druhých o své pravdě? Jak zdařile ztrácíme energii dokazováním své hodnoty druhým a strachováním se na různé způsoby. A co je pro mne nejvíc zarážející, je naše schopnost dělat věci, které nemáme rádi a jak důmyslné odůvodnění dokážeme vyplodit.
Rád bych během této přednášky nabídl pár myšlenek, jak zamezit jedné z nejsmutnějších vět: „chtěl jsem žít jinak“. Umět zacházet s časem je o velké životní disciplíně, schopnosti žít v přítomnosti, a zároveň následovat svoje vnitřní impulzy.
Smysluplně ze srdce, pod taktovkou uvědomění :-)
Těším se na vás